Nejstarší spolek – hasičský – vznikl již v listopadu roku 1888 z iniciativy řídícího učitele Václava Klímy a Františka Menouška.
Sbor tvořilo při založení dvacet čtyři řádných členů. Kromě těchto činných členů do spolku vstoupilo ještě dalších pět přispívajících.
Prvním předsedou se stal nadučitel Václav Klíma, místopředsedou František Menoušek, prvním sborovým velitelem podučitel František Věrný,
jednatelem František Masař a pokladníkem Jakub Kundera. Pro činnost sboru v prvních letech jeho existence je charakteristické, že oděv a
výstroj si hasiči pořizovali na vlastní náklady nebo z financí získaných veřejnými sbírkami. Již v prvním roce činnosti se podařilo zakoupit
stříkačku berlovku, která byla postavena na horním konci obce mezi č. p. 26 a 27. Spolek rovněž vlastnil další nářadí nutné k hašení
ohně (hadice, koše, žebříky, lana, svítilny apod.). Podmínky pro činnost sboru se výrazně zlepšily roku 1894, kdy představitelé spolku
přebírají od obce novou požární zbrojnici a současně zakupují i čtyřkolovou stříkačku. Z prvních let existence sboru máme poměrně málo
zpráv, ale např. víme, že v roce 1896 byl předsedou sboru František Menoušek, náčelníkem Jakub Jakubec, jednatelem Štěpán Zobal.
V roce 1911 pak bylo zřízeno nové hasičské skladiště. V době první světové války v letech 1914–1918 hasičský sbor téměř přestal
existovat, protože prakticky všichni členové narukovali na frontu. Tři z nich – Jan Jakeš, Alois Filla a Martin Hřib – na bojištích
zahynuli.
Sbor obnovil činnost až roku 1919. Kromě své základní funkce – boji proti požárům, prevenci a zajišťování protipožárních hlídek
např. během žní – se členové zaměřili i na kulturně osvětovou práci, pořádání plesů, zábav a divadelních představení. Sbor zasahoval
při požárech nejen v Milešovicích , ale i v okolních obcích.
V roce 1928, kdy sbor slavil čtyřicet let své existence, byl sestaven základní statistický přehled činnosti. Za čtyřicet let se tak místní
hasiči podíleli na likvidaci 52 požárů v Milešovicích, 73 požárů v okolních obcích a jednoho lesního požáru. Rovněž třikrát zasahovali u živelných katastrof, zachránili sedm osob a téměř sto padesát kusů dobytka.
21. srpna 1938 proběhla oslava padesátiletého trvání hasičského sboru. Krejčí Leopold Fiala zhotovil dvacet slavnostních
uniforem pro zasloužilé členy.
1. září 1945 se konala mimořádná valná hromada hasičského sboru, která obnovila činnost sboru. Bylo zvoleno nové vedení.
Zakoupila se starší motorová stříkačka. V padesátých letech se hasičský sbor – podobně jako ostatní společenské
organizace – ocitl v hluboké krizi a jeho činnost byla silně utlumena.
V roce 1964 se do čela sboru dostává Rudolf Masař a velitelem se stává František laštůvka, situace uvnitř organizace se ovšem
nelepší a činnost se omezuje pouze na povinný výcvik a školení. Teprve od roku 1966 nastává oživení; na zlepšení práce sboru
má velký podíl nový předseda František Polášek, který do řad požárníků získal celou řadu nových členů. Příštího roku se sbor
zúčastnil cvičení v Hodoníně a v Lipníku nad Bečvou a po dlouhé době opět pořádá tradiční anenské hody. Dochází ovšem k častým
a výrazným personálním změnám. Sbor sice získal auto (skříňovou Tatru 805) a založil požárnický hudební soubor, činnost však byla
výrazně ovlivňována politickou situací. Po celá sedmdesátá léta proto dochází ke stagnaci a práce se omezuje jen na nejnutnější minimum.
Zlepšení činnosti je spojeno s příchodem Karla Tůmy do čela sboru v roce 1978. Sbor se ihned podílí na uspořádání požárnického plesu, anenských hodů
a kácení máje. Aktivita členů sboru (a především předsedy) nepolevuje ani v dalších letech a sbor tak po poměrně dlouhé krizi zažívá úspěšné období.
Prioritou pro rok 1986 a následující období se stala výstavba nové požární zbrojnice. Stavba byla postavena svépomocí za rok a půl. Slavnostní otevření
se konalo 30. listopadu 1987. Na velmi dobré úrovni byla i práce s mládeží.
V devadesátých letech se – podobně jako u ostatních společenských organizací – projevila postupná stagnace, vedoucí k částečnému utlumení aktivit.
Na činnost požárnického sboru měl velký vliv jak nedostatek finančních prostředků, tak i zřetelná ztráty zájmu některých členů o práci ve sboru.
Stará hasičská zbrojnice z roku 1894,
která stávala u Základní školy
Milešovice léta padesátá - pohled
na horní konec ze stráně nad Šebrovým.
Na místě označených domů 1 a 2, stojí dnes
nová hasičská zbrojnice